Stealth videohra

Stealth videohra, nebo též stealth hra (anglicky stealth game), je podžánrem akčních videoher, ve kterých se hráči za pomoci tichého stylu hraní snaží vyhnout svým protivníkům nebo je přemoci. Pokud chce hráč zůstat neodhalen, má v těchto hrách obvykle možnost se skrývat, plížit se nebo používat převleky. Některé hry umožňují hráči zvolit si mezi tichým přístupem a přímým útokem na protivníky, hráč však bývá odměněn za častější používání tichého přístupu. V žánru se objevují témata špionáže, boje proti terorismu a tuláctví a protagonisté jsou členy speciálních jednotek, zvláštní agenti, špioni, zloději, nindžové, nebo nájemní vrazi. Některé hry také kombinují stealth prvky s jinými žánry, jako jsou střílečky z pohledu první osoby a plošinové hry.

Prvky tzv. stealth hraní, tedy například vyhýbání se konfrontaci s nepřáteli, se objevují v celé řadě her, a to včetně arkády Pac-Man (1980).^[1] Rané hry ve stylu bludiště jsou považovány za počátek žánru stealth, jednalo se například o Manbiki Shounen (1979), Lupin III (1980), Castle Wolfenstein (1981), 005 (1981) a Metal Gear (1987). V roce 1998 se tento žánr stal v širší komunitě hráčů úspěšným, a to díky hrám jako jsou Tenchu: Stealth Assassins, Metal Gear Solid a Thief: The Dark Project. Po nich byly vydány další hry, jmenovitě ty ze sérií Hitman a Splinter Cell.